Maximilian objal Eleanor, která u sebe měla fotku jejich syna; příštího rána spolu tiše seděli na pohovce. „Pořád na něj myslím,“ řekla Eleanor tiše a stále se dívala na ten snímek.

„Byl tak cílevědomý, přesně jako jeho syn a ty.“ Maximilian ji jemně vzal za ruce. „Dnešek bude pro moje vnoučata velmi smutný den.“ Eleanor se k němu otočila. „Budou plakat a Alaric se bude dělat silným a snažit se sl