Skoro jsem se rozplakala, když se ode mě odtáhl.

Zvedl mě ve vodě a posadil mě na okraj bazénu.

„Kaelene, co když nás někdo uvidí?“ vydechla jsem a nevěřícně se rozhlížela.

„Jsme ve třicátém patře, nikdo nás neuvidí.“

Aniž by mi dal šanci dál odporovat, zapřel se lokty o okraj dlaždic a pomalu se mi začal věnovat ústy.

Zaklonila jsem hlavu, pevně zavřela oči a zabořila prsty do jeho ramen.

Kousla