Třetí osoba

Všechno kolem ní v tu chvíli jako by zmizelo.

„Kaelene, co to děláš?!“ zmatkovala.

„Já nevím, já...“ překvapeně na ni hleděl, „ty si mě nechceš vzít?“

„Cože?! Ano, chci!“

„Dobře,“ uchechtl se nad jejím nadšením, „tak mi dej ruku.“

Oči měla plné slz a ruka se jí třásla, když ji před něj natáhla.

Navlékl jí na prst rubínový prsten osázený diamanty.

„Panebože, ten je tak krásný, ani neví