„Teď? Jak to myslíš, že jedeš teď? Nebuď směšná, na cestu tam je moc pozdě.“

„Chceš mě tam snad odvézt ty?“ Založila jsem si ruce na prsou a podívala se na Sloane.

„Já...“

„Přesně tak.“

„Počkej do zítřka, odvezu tě tam sám. Nemůžu tě nechat jet samotnou, šéf mě zabije, jestli se ti něco stane.“

„A co by se mi mělo stát? Všech hrozeb jsme se už zbavili, tak o čem to mluvíš?“

„Jenže já...“

„Přesně t