Zavřela jsem oči, znovu je otevřela a byla pryč.

„Co je?“ vytrhl mě z myšlenek hlas Sloane, „proč tak zíráš do blba?“

Podívala se směrem, kterým jsem se dívala já, a svraštila obočí.

„Nic,“ zavrtěla jsem hlavou, „zdálo se mi, že někoho vidím.“

„Jsi si jistá?“

„Asi si jen vymýšlím.“

„Páni, ty už máš halucinace? Odpočinula sis včera vůbec, nebo jste to celou dobu rozjížděli?“

„Sklapni,“ protočila js