Stála jsem tam, jako zkamenělá. Copak vidím ducha?

I když ke mně dál kráčel, bral mě do náruče a pevně mě tiskl ke svému tělu, oči jsem měla stále vytřeštěné a tělo nehybné.

„Tak strašně jsi mi chyběla,“ ozval se jeho hlas, a to mě konečně vytrhlo z transu.

„Kaelene? Jak jsi... Co tady děláš?“

Odtáhl se z objetí, aby mě mohl držet na délku paží, a pak se lehce usmál. „Myslel jsem, že budeš mít vět