Kaelen mě okamžitě zezadu objal, jako by šlo o nějaký obranný chvat.

„Jsou ty zprávy potvrzené?“

Soren přikývl a dál mi ukazoval dopis s adresou.

„Dobře, moc děkuji,“ propustil ho Kaelen.

Nehnutě jsem na Kaelena hleděla. „Co mám teď dělat?“

„Vůbec nic. Není důvod se bát. Tvou mámu najdeme, přesně jak jsme slíbili.“

„Ale co když se mnou nechce mít nic společného a já se tam prostě zničehonic objeví