Alaric dál třel Seraphinino tělo, ale věděl, že už se zahřála, přestala se třást a že by ji v tuto chvíli mohl pustit, ale nedokázal se k tomu přimět.

Nevěděl, jestli se ve chvíli, kdy ji pustí, nezačne znovu třást, ale víc než to – pocit jejího těla přitisknutého k jeho byl úžasný.

I jemu byla zima a potřeboval se zahřát, ale stinnou stránkou toho všeho bylo, že se mu v hlavě začal dělat zmatek.