Seraphina se postavila před Alarica a zastoupila mu cestu. „Prosím, Alaricu, moc tě prosím, nechoď do lesa, nevíme, co tam je.

Vím, že jsi unavený z jedení kokosů, a chápu, jak se cítíš, ale prosím, poslouchej mě. Ruka mě stále bolí a já tě potřebuju. Kdyby se ti něco stalo, co by bylo se mnou?“

Alaric nad Seraphinou zakroutil hlavou: „A já si myslel, že máš o mě starost. Přitom myslíš jen na sebe