Grant ztuhl, když jsem vešla do kanceláře, a oči se mu rozšířily hrůzou. Zmateně jsem sledovala, jak vyběhl z kanceláře dřív, než jsem stihla říct i jen „ahoj“, jako by mu byli v patách všichni démoni z pekla. Bylo to trochu zvláštní, ale nepozastavovala jsem se nad tím. V tu chvíli jsem měla na mysli důležitější věci a on mezi ně nepatřil.

Věděla jsem, že jsem řediteli slíbila, že bratry přiměji