Cillian:

„Maminko,“ vypískla Seraphina a nadšeně se rozběhla k Evangeline, která se i přes svou bolest usmála. To, že se dokázala při pohledu na dceru usmát, aby na ní holčička nepoznala, že je matka rozrušená, bylo něco, za co jsem k ní musel chovat úctu.

Nutilo mě to k zamyšlení, kolikrát asi plakala, aby si pak před dítětem otřela slzy a jednoduše skryla svou bolest, jen aby zajistila, že naše