Kapitola třicet tři: „... ještě jsem tě nepřijal za svou družku.“

„Takže, kdy nám představíš toho svého úžasného přítele?“ zeptal se otec zničehonic, zatímco jsme všichni snídali.

Přestala jsem krájet vynikající lívanec na talíři a vzhlédla, jen abych viděla tři páry očí, které mě pozorovaly.

„C-cože?“ vykoktala jsem.

„Ale no tak. Copak sis myslela, že se nedozvíme o tom klukovi, který čeká o blok