Zatrnulo mi, když se místností rozlehl zvuk mého telefonu dopadajícího na zem. Jen doufám, že není rozbitý. Další stres v tuhle chvíli už asi nezvládnu.

Opatrně jsem vzhlédla a uviděla Gen, jak se na mě usmívá. Nervózně jsem polkla, zatímco uvnitř mě panovala naprostá panika.

Proč se sakra tyhle věci stávají vždycky mně?!

„Já, dobrý den, paní Vanceová.“ Rychle jsem sebrala telefon a stoupla si, ab