V duchu jsem zasténala, když jsem si vybavila pocity, které jsem prožívala před malou chvílí – ten pocit padání a vznášení se zároveň, neschopnost cokoli cítit, a nakonec měkkou texturu trávy pod kůží.

Věděla jsem, kde jsem, a věděla jsem, s kým se setkám, ale háček byl v tom, že jsem se s tou osobou – pokud se jí tak dalo říkat – od našeho posledního setkání nechtěla vidět.

Neměla jsem tušení, co