Zoufale jsem si povzdychla, když se i poslední člověk v domě s normálním spánkovým režimem uložil k spánku. Nejdřív zhasli rodiče, pak můj bratr Tobes a nakonec šel spát i Kaelen. Zůstala jsem ve svém pokoji úplně vzhůru.

Spala jsem až do západu slunce, takže nehrozilo, že bych v dohledné době usnula, i když byla skoro jedna hodina ráno. Připadala jsem si jako noční tvor, který ve dne spí a v noci