Všechno se to seběhlo tak rychle, že jsem sotva stihla mrknout. Stála jsem na dvoře jako opařená, zatímco se ostatní začali zvedat ze svých ukloněných pozic. V davu to začalo šumět a šeptat a já nemohla jinak, než protočit panenky.

Snažila jsem se prodrat zástupem vlkodlaků ke Kaelenovi, ale když jsem dorazila na místo, kde jsem ho naposledy viděla, jak se klaní Killianovi, nikdo tam nebyl.

Skvělé