Po tom našem malém povídání mě Greta přesvědčila, abych se šla najíst, i když jsem odmítala s tím, že na jídlo nemám ani pomyšlení.

„Ale jdi, od rána jsi měla jen snídani. Vím, že máš hlad,“ řekla.

„Nemám hlad,“ trvala jsem na svém.

„Pojď už, nebo ti ten oběd vystydne,“ přemlouvala mě. Ačkoliv jsem hlad měla a ráno jsem toho moc nesnědla, protože jsem byla celá nesvá z Cillianových pohledů, stá