Když jsme se konečně dostali ven, zjistila jsem, že jsme na druhé straně budovy.

„Děkuju,“ řekla jsem Natovi a zhluboka se nadechla chladného vzduchu.

„Jsem rád, že jsi té Sloane konečně něco řekla,“ přiznal a neubránil se úsměvu.

„Už jsem to v sobě prostě nemohla udržet,“ řekla jsem.

„Viděla jsi ten její výraz?“ rozesmál se. „Jsem si jistý, že s ní takhle ještě nikdy nikdo nemluvil,“ dodal a oba