Brzy jsme dojedli a Cillian šel rovnou do pokoje. Měl velmi špatnou náladu a já se mu nemohla divit, jeho matka mu byla trnem v patě.

„Jak to šlo v práci?“ zeptala se Greta, když jsem se k ní přidala v místnosti.

„Práce byla v pohodě, jde mi to čím dál líp,“ informovala jsem ji.

„To je dobře,“ odpověděla. Nikdo se nezmínil o paní Eleonoře, nikdo z nás pořádně nevěděl, co si o tom myslet. Poté, c