„Zvládnu to, i když to bude studené,“ řekl jsem.
„Ne, nechutnalo by vám to. Je lepší, když si to dáte hned, pane, teď je to nejlepší,“ trvala na svém neúnavně.
„Tak dobrá,“ ustoupil jsem. Podala mi jídlo a já jedl, i když jsem neměl chuť. Když jsem konečně dojedl, okamžitě se mi udělalo lépe a tehdy jsem si uvědomil, že jsem měl vlastně hlad.
„Probudila se, zatímco jsem byla pryč?“ zeptala se Gret