„Jsi v pořádku?“ zeptal se s údivem ve tváři. Nedivila jsem se mu, koho by nepřekvapilo vidět v tuhle hodinu u svých dveří vyděšenou dívku?

„Ano, jsem v pořádku. Jen se vracím do svého pokoje,“ řekla jsem.

„Klepalas u mě, děje se něco?“ zeptal se.

„Ehm, ne, ani moc ne. Promiň, že jsem tě vyrušila, dobrou noc,“ řekla jsem a pokračovala v chůzi.

„Hej, no tak. Jsi bledá, co se děje a proč nespíš?“ ze