Koupil jsem její nejoblíbenější kytici a zamířil domů. Už jsem si dokázal představit ten úsměv na její tváři, až k ní přivoní, a sám jsem se usmál. Když jsem dorazil domů, s úlevou jsem zjistil, že matka tu ještě není, tak jsem vešel dovnitř. Jako obvykle mě přivítala Greta a řekla mi, že Elowen je ve svém pokoji. Když jsem došel k jejím dveřím, jemně jsem zaklepal a ona otevřela téměř okamžitě, j