Evander z dálky pohlédl na Adrianu. Opřený o zeď s rukama zkříženýma na hrudi pozoroval, jak pilně se věnuje pacientům.

Upřímně řečeno, u srdce ho hřálo. Ten pohled si dnes odpoledne užíval. Ale když si vzpomněl na matčinu žádost, která mu ukládala držet si odstup od ženy, kterou miloval nejvíc, srdce ho okamžitě zabolelo.

Evander trpělivě čekal a dnem i nocí se modlil za šanci znovu se s Adrianou