„Vivian... rychle se vzbuď. Už jsme tady.“

Killian jemně pohladil Vivian po zarudlé tváři a snažil se probudit svou ženu, která stále tvrdě spala s hlavou opřenou o jeho rameno.

Kdyby se ho někdo zeptal, držet Vivianinu hlavu celé hodiny bylo opravdu únavné. Ale z lítosti a nechtěje ji rušit, ji Killian nechal spát dál. Teď, když dorazili, pociťuje Killian nesmírnou únavu.

„Vivian...“ zavolal Kill