„Ehm... Nic jsme spolu neměli, Phoebe. Já... my... Jak bych to vysvětlila? Byli jsme hloupí a bezohlední. Ano, měli jsme sex... sex ve velmi opilém stavu... ale byla to jedna noc. A pak mě další den ráno vyhodil.“

Phoebe se tvářila zmateně. „Vysvětli mi to,“ pobídla ji se zkříženýma rukama na hrudi.

„Pamatuješ na ten poslední výroční firemní večírek, na kterém jsem byla? Ten těsně předtím, než jsem dala výpověď?“

„Samozřejmě.“

„Opila jsem se a nechala se tebou ovlivnit. Tancovala jsi s Gideonem a já se dala do řeči s Cillianem. Slovo dalo slovo a v určitém okamžiku té noci jsme už mířili k němu domů.“

Phoebe přikývla a pobídla tím Elaru k pokračování.

„Když jsem se druhé ráno probudila, popadl mě za zápěstí a stáhl mě z postele. Tvářil se tak naštvaně, že jsem si myslela, že mě vyhodí z práce... nebo uhodí... já nevím.“

Phoebe zalapala po dechu. „Uhodil tě?“ vyhrkla ze sebe těžce.

Elara zavrtěla hlavou. Její zrak spočinul na velkém okně a vzpomněla si na onu noc.

.

„Elaro, už jste dnes odevzdala tu zprávu?“ zeptala se její přímá nadřízená. Ta profesionálně oblečená žena k ní přistoupila zezadu a tvářila se nesmírně velitelsky a byznysově. Jakožto ředitelka oddělení se tato žena vyšplhala na samotný vrchol firmy díky tomu, že byla vorkoholička a zapomínala, že ostatní lidé mají kromě své práce také osobní život.

„Dobrý večer. Doufám, že si večírek užijete,“ odsekla kousavě Elo, i když s veselým úsměvem na tváři. Elo nedokázala pochopit, proč jí nadřízená tuhle otázku nemohla položit, než odešla z práce, nebo raději až další pracovní den.

Konal se výroční firemní večírek a Elo chtěla jen sedět a nic nedělat. Ta žena odešla a Elo zlostně odfoukla. Měla začít svůj víkend o něco dříve, ale nakonec tu bude jen kypět vztekem.

„Proč takový protažený obličej, Elo?“ zeptala se Phoebe s rukou položenou na jejím rameni. Byla nádherně oblečená a vypadala úplně jinak, než jak ji běžně vídala ve formálním oblečení. Ty koktejlové šaty jí skutečně slušely.

Elara přeměnila svůj výraz do úsměvu. „Nevím, jestli si večírek užiju,“ povzdechla si.

„No, já mám naplánovaný skvělý víkend a svého přítele ukážu všem, než si ho odvedu s sebou domů. Chceme to trochu okořenit... Je to tak romantické!“ štěbetala šťastně.

„Báječné. Jste spolu tak dlouho... nebude pro vás nic nového, když odejdete brzy.“

„A jak fantastické období to doposud bylo. Pamatuji si jako by to bylo včera, když jsem ho uviděla poprvé.“ Ďábelsky se ušklíbla.

„Ano, sbalila jsi ho v ten samý okamžik, kdy jsi na něm spočinula pohledem.“

„Hej! Když uvidíš někoho, kdo promlouvá k tvé duši, rovnou po něm skočíš. V žádném případě nebudu čekat, až mi toho chlapa někdo ukradne. Štěstí přeje odvážným,“ odpověděla bystře.

Elara obrátila oči v sloup. „Chceš se utábořit u baru?“ zeptala se.

„Ach, ano. Potřebuju skleničku, než dorazí ten můj mužský.“

Prostory byly ležérní s pohodovým barem a tanečním parketem, na kterém se už několik zaměstnanců nacházelo. Většina nezadaných zaměstnanců se ráda procházela po místnosti a hledala někoho ze společnosti, s kým by si mohla něco začít. Někdy to skončilo jen u známosti na jednu noc. Ta však byla pro všechny zúčastněné v prvním týdnu po výročním večírku vždy tím nejvíce trapným tématem.

Phoebe a Elo seděly u baru a obě svíraly v ruce skleničku.

„Koho sbalíš dneska večer ty?“ zeptala se Phoebe, přejížděje pohledem po místnosti.

„Nemám v úmyslu s nikým jít domů. Půjdu domů sama.“

Phoebe zakňourala. „Ale no tak. Nikdy nevíš, co z toho může kápnout. Je na čase, abys přišla o panenství.“

„Ztlum ten hlas. Nechci, aby se celá firma dozvěděla, jak je můj život nudný,“ zasyčela Elo.

Chvíli si povídaly, dokud se zpoza rohu neobjevil Gideon a nedloubl do Phoebe. Rychle se otočila a zachichotala se, když na ni mrkl. Nebylo pochyb, že zamíří rovnou na taneční parket. Gideon tancoval naprosto plynule a Phoebe byla zrovna tak zručná.

Dopila a objednala si další drink. Během čekání pohlédla na stranu a uviděla ‚ho‘ sedět osamoceného na druhém konci baru. Odvrátila se, nechtěla na Cilliana Blackwooda okatě zírat. Nechtěla, aby jí někdo za její chování vyčinil... už vůbec ne na večírku.

Někdo si sedl na místo, kde ještě před chvílí seděla Phoebe, a Elo nepatrně pootočila tělem, aby nemohli začít konverzaci. Nechtěla si narazit chlapa a i ten nejkratší oční kontakt by mohl vzbudit dojem, že má o něj zájem.

„Dám si to samé co ona,“ zazněl vedle ní hladký hlas. Byl povědomý, ale kvůli hlasité hudbě si nemohla být jistá.

Zatímco barman připravoval pití, Elara stále upírala zrak na tancující páry. Elo pomalu usrkávala to své a užívala si chvíli ticha.

„Takže předpokládám, že se bavíte dobře?“

Elo přikývla a upírala oči přímo před sebe ve snaze toho muže odradit. Nadále ho ignorovala a soustředila se na svůj drink. Chlápek se ale neodtáhl a narážku vůbec nepochopil.

„Ty šaty vám vážně moc sluší.“

Měla prostě odejít, ale nechtěla, aby se za ní táhl. Ten muž potřeboval srazit hřebínek a uvědomit si, že o něj nemá zájem.

„Poslyš, kámo.“ Naštvaně se k němu otočila.

Slova jí odumřela na rtech. Stála tváří v tvář až bolestně nádhernému muži s ohnivě rudými vlasy a šedýma očima. Tyčil se nad ní a působil zrovna tak sebevědomě, jako když byl u sebe v zasedací místnosti. Jen jeho vystupování bylo v tu chvíli mnohem uvolněnější. Její pohled klesl na rty Cilliana Blackwooda. Byly dokonale tvarované a on se na ni jimi uličnicky usmíval.

Když viděl, jak na něj zírá, koutky úst se mu zvedly do křivého úsměvu na jedné straně.