„Dobře, nastartuj, kdykoli se na to budeš cítit,“ říká mi Silas. Trvalo mi deset minut, než jsem se vůbec odhodlala sednout si na místo řidiče. Silas jako vždy dodržel slovo. Přišel přesně v poledne, aby mi pomohl překonat strach.

Když se o tom dozvěděli moji rodiče, byli štěstím bez sebe, že se někomu podařilo mě přesvědčit, abych znovu začala řídit. Chápou, že je to pomalý proces, ale už jen to,