Hlava mi snad každou chvíli exploduje. Při sebemenším pohybu bolí ještě víc. Nedokážu se ani přinutit otevřít oči. Zabořím hlavu do polštářů a unikne mi zasténání. Vzpomínky na včerejší noc mi zaplaví mysl a úplně stačí k tomu, abych si přála, kéž bych mohla prostě zmizet.

Seberu veškerou sílu, co v sobě mám, a ze všech sil se snažím otevřít oči. Když to udělám, všimnu si na nočním stolku sklenice