„Eleanor, myslím, že se tvůj syn konečně zbláznil.“ Ohlédla jsem se přes rameno, abych se ujistila, že nejde ze schodů, ale jak ho znám, bude v té knize ležet aspoň dalších deset minut, dokud nenajde něco jiného, čím mě vytočí.

„Proč, co zase dělá?“

„No, moje břicho se dneska ráno zničehonic vyhouplo a...“

„COŽE?!“ zakřičela tak hlasitě, že jsem musela odtáhnout telefon od ucha.

„Hned jsem tam.“ S