Celé ty roky jsem Seru přechytračoval, ty její kopie na mě jen tak nevyzrají. Zatím jsem měl štěstí, všechny jsou to dobré děti... a pak je tu ta malá.

Koukl jsem na zadní sedadlo, abych se ujistil, že Viperovo kvítko tam vzadu nevyvádí nějaký nepravosti, a pak jsem se znovu věnoval své prvorozené.

„Jak jde škola?“ Adresoval jsem otázku oběma. Clarissa jen pokrčila rameny, ale ten postrach vzadu m