Bod zlomu

*******

Elle přerývaně dýchá, když vyrazí z bytu, srdce jí buší v hrudi jako válečný buben.

Její boty pleskají o chodník, jak se žene vpřed, její tep jí v uších zběsile rytmuje. Neví, kam běží – ví jen to, že se musí dostat pryč.

Hodně daleko. Od něj.

Od toho nečitelného pohledu v Alových očích.

Od toho opatrného způsobu, jakým vyslovil její jméno, jako by se ji snažil zlákat, aby zůstal