Elle si namlouvala, že odejít byla správná volba. Že když si od Ala udrží odstup, pomůže jí to znovu dýchat, jasně myslet a cítit i něco jiného než tu neustálou bolest, kterou po sobě zanechal.

Ale ta osamělost je dusivá.

Každé ráno se budí do ticha. Žádné vášnivé hádky. Žádné ukradené chvíle něžnosti. Žádný Al.

Měla by se cítit v bezpečí.

Místo toho ji hlodá pocit neklidu. Pocit, že ji někdo sled