Ticho mezi nimi je téměř nesnesitelné.

Elle sedí u okna jejich dočasného úkrytu a zírá na světla města blikající v dálce. Měla by cítit úlevu – opět unikli z Julianova dosahu. Ale její srdce rozhodně není v klidu.

Za ní se pohybuje Al po spoře osvětlené místnosti, kontroluje si telefon, přechází sem a tam, vyzařuje tu samou neklidnou energii, kvůli které se jí v jeho přítomnosti vždy tak těžce dýc