Elle seděla v tlumeném světle svého bytu, zatímco se silueta města táhla donekonečna za okny od podlahy až ke stropu. Noc byla děsivě tichá, jako by sám svět čekal na její rozhodnutí. Přejížděla prstem po okraji nedotčené sklenky vína a její myšlenky byly spletitou změtí emocí, před kterými nemohla uniknout.

Tak dlouho si namlouvala, že odejít byla jediná možnost. Že láska by neměla být na úkor dů