Dom nechtěl jít.

Ne kvůli Eleně.

Odmítal věřit tomu, že by někdo jako ona měl jakoukoli moc nad jeho rozhodováním.

Onyx byl vždycky jeho revír. Jeho únik, jeho útočiště.

Nic na tom nezmění.

Ani jeho otec, ani Elena, ani cokoli jiného, co se mu sakra honilo hlavou.

Po celém dni stráveném řešením otcových sraček Dom potřeboval pauzu. Drink. Rozptýlení.

Takže byl tady.

Onyx žil svou obvyklou energií