Elena nemohla uvěřit, že řekla ano.

Seděla v autě Doma Sterlinga, ztuhlá jako prkno, ruce měla pevně složené v klíně, jako by jim nevěřila, že neudělají nějakou hloupost – třeba že se k němu natáhnou, dotknou se ho, dají mu facku… nebo možná něco horšího, budou se ho držet.

V autě bylo příliš ticho. Žádná hudba. Žádná nezávazná konverzace. Jen vrnění motoru a občasné vzdechnutí větru o okna.

Dom p