Dom stál u svého stolu, telefon zaklíněný mezi ramenem a uchem, a jednou rukou zasouval poslední stoh papírů do kufříku.

„Věci se tu po tvém odchodu změnily, chlape,“ ozval se z linky Tristanův hlas.

Dom jen tiše zamručel, což byl zvuk spíše pro uznání než pro souhlas.

Prsty utáhl popruhy tašky a pak ji odložil stranou. Pohyboval se pomalu, nespěchal, ale nebyl ani úplně uvolněný.

Tristan mluvil p