POHLED SERY

Nemohla jsem se přestat usmívat. Addiein křik mi pořád zněl v uších. To, jak prosila a žadonila, slzy jí tekly po tváři, zatímco ji ty holky mlátily... bylo to lepší než cokoli, o čem jsem kdy snila. Její dokonalý svět se konečně rozpadl a já byla u toho, abych viděla každou vteřinu.

Obývací pokoj mi připadal najednou teplejší, útulnější. Možná to bylo tím, jak večerní slunce všechno