Kapitola 102:

Pohled třetí osoby

Genevieve měla pocit, jako by jí srdce mělo pod tíhou toho okamžiku prasknout. Pohlédla na děti, do jejich očekávajících tváří, plných naděje, zvědavosti a odhodlání, jež dalece přesahovalo jejich věk. Zhluboka se nadechla a donutila se k úsměvu.

„Ne, lásky moje,“ řekla mírně. Její hlas byl klidný navzdory bouři, která v ní zuřila. „Ten pán na fotce není váš otec.