Kapitola 107

Pohled Addie

Muž vykročil vpřed, jeho boty křupaly v štěrku. Stín jeho vysoké postavy se s jeho blížícími se kroky zvětšoval; každý krok byl rozvážný a pomalý, jako u predátora kroužícího kolem kořisti. Sevřela jsem volant pevněji, puls mi bušil v uších.

Kdo to sakra je?

Rychle jsem přelétla pohledem parkoviště. Bylo prázdné, strašidelně tiché, až na slabé hvízdání větru. Byla jsem s