Kapitola 118

Pohled Sery

Tiché klapání mých podpatků se rozléhalo nedotčenými chodbami Killianovy společnosti, když jsem mířila k jeho kanceláři. Srdce mi bušilo v hrudi, ale hlavu jsem držela vztyčenou a tvářila se klidně. Svá slova jsem si nacvičila snad stokrát, pečlivě je formulovala tak, aby zněla omluvně, a přesto přesvědčivě. Musela jsem to napravit. Musela jsem ho přimět, aby mi uvěřil.

Kd