Kapitola 124:

POHLED KILLIANA

Znovu jsem stál přede dveřmi Addiiny kanceláře, kytice jejích oblíbených květin se mi lehce chvěla v ruce. Živé barvy lilií a růží jako by se vysmívaly zmatku v mé hrudi. Strávil jsem hodiny přehráváním toho, co řeknu, ale teď, když jsem tu stál, mi ta slova připadala nedostatečná.

Zhluboka jsem se nadechl a před zaklepáním jsem se uklidnil. Dveřmi ke mně dolehl její