KAPITOLA 126

POHLED KILLIANA

Tiché zaklepání na dveře mé kanceláře jsem sotva zaregistroval, jak jsem tam seděl za stolem a prázdně zíral na složky rozložené před sebou. Nemyslel jsem na smlouvy ani na čísla, myslel jsem na Addie. Jako vždycky. Její slova, její hněv, její bolest – vryly se mi do mozku, neúprosná připomínka mých selhání. Ať jsem se snažil utopit v práci sebevíc, její tvář se mi neu