Kapitola 183

POHLED KILLIANA

Ruce se mi na volantu nepřestávaly potit, když jsem zastavil u Addieina domu. Kufr byl naložený zabalenými dárky, hračkami, knihami, hrami – vším, co by se podle mě mohlo pětiletým dětem líbit. Ale někde hluboko v útrobách jsem věděl, že žádná hora dárků nemůže vynahradit pět let absence. Pět let narozenin, Vánoc, prvních slov, prvních kroků – to všechno bylo pryč kvůl