Kapitola 188

Nákupní centrum bylo plné hluku a barev a já jsem se přistihl, že neustále počítám – jedna, dvě, tři, čtyři. Ujišťoval jsem se, že jsou tam všichni, na dosah ruky. Někdy mi to stále připadalo neskutečné, dívat se na tyhle čtyři úžasné děti a vědět, že jsou moje. Pět let jejich životů mi uteklo kvůli mé vlastní chybě.

„Nejdřív hry!“ Finn mě zatahal za rukáv tak silně, až jsem málem zak