Kapitola 235

Napětí ve velkém sále houstlo a Seře stékaly po tváři slzy. Ruce se jí třásly, když se natahovala k Donnymu, její výkon byl ve svém zoufalství mistrovsky propracovaný. „To nemůže být pravda. Mami, prosím, řekni mu, že se mýlí. Řekni všem, že se mýlí!“

Vivienne se vyřítila vpřed a ochranitelsky dceru objala. Oči se jí leskly nacvičeným žalem, když čelila muži, kterého se pokusila zniči