„Konečně!“ řekla Rosalind v okamžiku, kdy Sienna otevřela dveře. Její hlas byl úsečný, což Sienně neuniklo. „Klepu tu celou věčnost. Copak jsi mě neslyšela? Co jsi celý den dělala? Neříkej mi, že ses právě vzbudila?“

„Potřebuješ něco?“ Siennino zamračení se prohloubilo, rysy se jí zkřivily do něčeho nepoznatelného, ošklivého.

Rosalind ignorovala dceřinu otázku. „Volala jsi Elle? Zvedla ti to?“ pta