Seraphinin pohled

Když jsem se probudila, ani jsem se nepohnula. Jen jsem tam ležela, zírala do stropu a nechala na sebe všechno dolehnout. Genevieve, ty šaty, Alaric – panebože, ten polibek. Ruka mi instinktivně zabloudila ke rtům, vzpomínka byla stále čerstvá. Pořád jsem cítila to brnění. Co jsem si sakra myslela? Líbala jsem ho, jako by byl jedinou kapkou vody na poušti. Zaváhal, ale chtěl to t