Právě jsem vyšla z koupelny a křečovitě si k tělu tiskla ručník. Kůže byla ještě vlhká, ale jediné, co jsem viděla, byly stopy po kousancích, které po mně Alaric zanechal. Táhly se od krku k ramenům, dolů po zádech a ještě níž. Každé znaménko jako by mi pálilo kůži, křičelo na mě a připomínalo mi, co se stalo v jeho suterénu.

Od té doby jsem ho neviděla. Když jsem se probudila, byl pryč. Jestli se