Pohled Seraphiny

Bella nervózně klepe nohou o dlaždice, prsty bubnuje do kolena v neklidném rytmu.

„Rozptyl mě,“ vyhrkne najednou třaslavým hlasem.

Mrknu na ni. „Cože?“

Otočí se ke mně a v obličeji má vepsaný čirý děs. „Sedím v nemocniční čekárně a čekám, až mi doktor řekne, že můžu být smrtelně nemocná. Potřebuju rozptýlit.“

Hluboce se nadechnu. „Klid, Bello. Nemůžeme nic vědět jistě, dokud neuvi