Z pohledu Seraphiny

Zaťala jsem pěsti, nehty se mi zaryly do dlaní, když jsem zůstala schoulená na podlaze s rukama ovinutýma kolem kolen. Klepání nepřestávalo. Ten zvuk mi vrtal do lebky a zhoršoval mou už tak třeštící hlavu. Dech jsem měla roztřesený, tváře vlhké. Měla jsem zůstat zticha. Nechat ho klepat, dokud by mu z kloubů netekla krev.

"Jdi pryč, Alaricu." Hlas se mi zlomil, když jsem zakři